Lidé se vracejí do měst

Neděle, 04 Duben 2010 00:00

Napsal uživatel Tomáš Hampl

Funkční model využívání veřejného prostoru města se během historie neustále mění. Navzdory odlišnostem však můžeme definovat tři funkce, kterým město sloužilo vždy. Město vždy fungovalo jako místo shromažďování, obchodu a dopravy. Ve starých městech, kde se převážná část dopravy provozovala pěšky, existovala rovnováha mezi setkáváním, obchodem a dopravou. Lidé měli příležitost, často během jedné procházky, chodit, obchodovat, setkávat se, mluvit spolu a dívat se, co se kolem děje.

A to současně v témže prostoru. Zásadní vývoj společnosti ve 20. století, obzvláště v průmyslových zemích, změnil rozhodujícím způsobem předpoklady pro tyto tři tradiční funkce veřejných ploch ve městě. V dopravě, obchodování a spojích nastaly rozsáhlé změny, které měly radikální vliv na charakter veřejných městských prostorů. V roce 1897 byl v Liberci zahájen provoz elektrické tramvaje, která výrazně změnila přepravu osob a umožnila výrazný rozvoj obslužnosti města, auta pak zcela změnila dopravní model města. S rozvojem automobilové dopravy, která se stala dominantní po druhé světové válce, přišel dramatický obrat ve využití veřejných prostranství. Všudypřítomná a rychlá doprava se nemohla provozovat současně s funkcemi setkávání a trhu. Dřívější rovnováhu vystřídal konflikt. Též funkce tržiště se v minulém století zcela změnila. Obchodování se postupně přestěhovalo z otevřených stánků na tržištích nejprve do malých krámků podél náměstí a ulic, později do obchodních domů a supermarketů, a nakonec do stále větších nákupních center umístěných nejprve mimo město a v poslední době i v jeho centru. Vývoj ve 20. století rozhodujícím způsobem změnil předpoklady pro funkci prostoru města jako místa setkávání a komunikace mezi obyvateli. V posledních 30 až 40 letech byl ve světě zaznamenán prudký vzrůst zájmu o veřejný městský prostor a o život ve městě. Stále větší část každodenního života se odehrává v soukromé sféře, v soukromých domech, u soukromých počítačů, v soukromých autech, na soukromých pracovištích a silně kontrolovaných nákupních centrech. Právě jako protiváha k tolikeré nepřímé komunikaci a všudypřítomnému soukromému prostoru získává přímé setkávání lidí, používání smyslů a bezprostřední interakce takovou atraktivitu. Město jako místo setkávání získalo ve změněné společenské situaci nový význam a smysl.

Tomáš Hampl