A to současně v témže prostoru. Zásadní vývoj společnosti ve 20. století, obzvláště v průmyslových zemích, změnil rozhodujícím způsobem předpoklady pro tyto tři tradiční funkce veřejných ploch ve městě. V dopravě, obchodování a spojích nastaly rozsáhlé změny, které měly radikální vliv na charakter veřejných městských prostorů. V roce 1897 byl v Liberci zahájen provoz elektrické tramvaje, která výrazně změnila přepravu osob a umožnila výrazný rozvoj obslužnosti města, auta pak zcela změnila dopravní model města. S rozvojem automobilové dopravy, která se stala dominantní po druhé světové válce, přišel dramatický obrat ve využití veřejných prostranství. Všudypřítomná a rychlá doprava se nemohla provozovat současně s funkcemi setkávání a trhu. Dřívější rovnováhu vystřídal konflikt. Též funkce tržiště se v minulém století zcela změnila. Obchodování se postupně přestěhovalo z otevřených stánků na tržištích nejprve do malých krámků podél náměstí a ulic, později do obchodních domů a supermarketů, a nakonec do stále větších nákupních center umístěných nejprve mimo město a v poslední době i v jeho centru. Vývoj ve 20. století rozhodujícím způsobem změnil předpoklady pro funkci prostoru města jako místa setkávání a komunikace mezi obyvateli. V posledních 30 až 40 letech byl ve světě zaznamenán prudký vzrůst zájmu o veřejný městský prostor a o život ve městě. Stále větší část každodenního života se odehrává v soukromé sféře, v soukromých domech, u soukromých počítačů, v soukromých autech, na soukromých pracovištích a silně kontrolovaných nákupních centrech. Právě jako protiváha k tolikeré nepřímé komunikaci a všudypřítomnému soukromému prostoru získává přímé setkávání lidí, používání smyslů a bezprostřední interakce takovou atraktivitu. Město jako místo setkávání získalo ve změněné společenské situaci nový význam a smysl.
Tomáš Hampl