Na co můžeme být hrdí

Pondělí, 05 Duben 2010 00:00

Napsal uživatel Tomáš Hampl

Je zřetelné, že prakticky až doposud se tedy potřeby zástavby města řešily tak, že primární bylo vždy zajištění životních funkcí Liberce – tzn. umístění výroby, která městu přinášela prosperitu, s tím přirozeně související zajištění dopravy (to byl v liberecký terénních podmínkách vždy největší problém, s nímž si nikdy neporadili naši předchůdci, stejně jako si s ním neumí poradit současníci). Teprve poté následovalo co nejkomfortnější řešení bydlení zdejších lidí a uspokojování jejich ostatních potřeb a přání.

Nutno říci, že v Liberci se ekonomické, sociální či kulturní a jiné aktivity podařilo v minulosti skloubit až překvapivě ideálně esteticky a mnohdy i urbanisticky na to, že rozvoj zde byl mnohdy velmi živelný. Vznikly zde na zelené louce nejen ony dnes opěvované vilové čtvrti v Lidových sadech, na Keilově vrchu či u přehrady, ale dokonce i bytová zástavby po druhé světové válce zde až na výjimky nedosáhla obludných rozměrů známých z jiných českých či světových velkoměst. Znakem architektury zde byla – zejména ve 20. století – velkorysá odvaha. Samo zřízení vilové čtvrti u muzea čerpalo z vídeňských vzorů a architektonická různorodost jednotlivých domů byla ve své době vnímaná jako problém a byla terčem posměchu. Ruku v ruce s kritikou současných urbanistických poměrů v Liberci jde často i kritika tvůrců soudobé liberecké architektury. Liberec sice v minulosti ovlivňovaly i architektonické osobnosti evropského formátu, vzpomeňme snad Tilo Schodera, autora Strossovy vily na Husově ulici, Franze Neumanna, tvůrce radnice, či Maxe Kühna, spoluautora tří kostelů a řady budov libereckého moderního insdustriálu, ale – ruku na srdce – ani tehdejší prosperující město plné bohatých investorů nebylo ve větší míře zastavěno ničím jiným než běžnou produkcí místních architektů a stavitelů. Současné dílo zdejších architektů, vzpomenout lze například Suchomelův Palác Syner, Kousalovu knihovnu či Horatschekeho vysokoškolskou menzu, z uniformity značně vystupují.

Představa, že se v Liberci najdou investoři schopní financovat realizace architektů typu Gehryho či Fostera, je bohužel nereálná. Je pochopitelně jisté, že tradice našeho průmyslového města, které ještě na počátku 20. století drželo krok s vyspělým světem, nemůže být jediným faktorem pro současný urbanistický rozvoj centra Liberce a jeho architekturu. Potřeby dnešního Liberce a jeho obyvatel jsou jiné, než tomu bylo před sto lety. Uzemní plánování je jeden z nejdůležitějších faktorů rozvoje měst a nelze v zájmu tradic bouřlivého rozvoje rezignovat na vyvažování zájmů v území, na ono vyvažování rozumných proporcí mezi bydlením, hospodářskými aktivitami, dopravou a rekreací. Nelze se ztotožnit s pohledem, že všechny věci řeší dnes Liberec dobře, stejně jako by bylo naivní si myslet, že veškerá současná architektura ve městě je dobrá a cenná či nadčasová. Na druhou stranu si nenechme brát libereckou tradici velkorysosti a moderního přístupu neustálým opakováním nesmyslů, že to co dnes v Liberci děje, je něco nepřirozeného a ničícího tvář města. Dnes je nám vštěpováno, jak Liberec svým rozvojem trpí a jak je ničena jeho tradiční architektonická a urbanistická tvář. Je vytvářen dojem, že zde divoce vznikají nákupní centra v místě staletých parků, lidé jsou vyháněni ze zeleně, která je kýmsi zabírána. Pokud se ale opravdu chceme spravedlivě ohlížet do minulosti a hledat tradice libereckého urbanismu a architektury, zjišťujeme, že současný stav je jen přirozeným pokračováním více jak stoletého vývoje. V něm více než plánování a striktní omezování nacházíme velkorysost, odvahu, ale s nimi i bohužel přirozeně spojený chaos a určitou nekoncepčnost. Nutno říci, že jejich spojení je zcela přirozené. A ať se nám to líbí nebo ne, tak toto spojení vybudovalo náš dnešní Liberec, s jeho krásami i problémy.

Nenechme se tedy dnes otrávit věčným opakováním, jak se nám Liberec negativně mění a jak je to nepřirozené.

Tomáš Hampl

Komentáře

+1 #1 2011-06-13 20:49

Pane Hample,
doporučuji přestat užívat návykové látky. Jinak si neumím představit, že byste vyplodil něco podobného. Plechovo-betonové kvádry nákupních center Vám přijde jako přirozené pokračování vývoje liberecké architektury??? To snad ne...

Quote

Refresh comments list
RSS feed for comments to this post.