Kdo byl Camillo Sitte (1843 - 1903)

Čtvrtek, 08 Duben 2010 00:00

Napsal uživatel Tomáš Hampl

Rakouský architekt, urbanista, malíř a nositel řady ocenění a vyznamenání Camillo Sitte byl jedním z odborníků, kteří jsou spojování s velkou změnou tváře Liberce na přelomu 19. a 20. století. Sitte se narodil 17. dubna 1843 ve Vídni v rodině architekta Franze Sitteho a jeho ženy Terezie, rozené Schabes, a zajímavé je, že Sitteho otec se narodil roku 1808 v Liberci jako nejmladší z celkem devatenácti dětí.

Camillo Sitte byl všestranným intelektuálem typickým pro konec 19. století. Od roku 1864 studoval na vídeňské technice, později ale pokračoval na zdejší univerzitě i ve studiích archeologie, anatomie a dějin umění. Hodně cestoval – podnikl řadu cesty do Egypta, Řecka a Francie. Až do roku 1873 pak pracoval v otcově architektonické kanceláři, dva roky na to se stal ředitelem Státní uměleckoprůmyslové školy v Salzburgu. Od roku 1883 byl učitelem a později i ředitelem stejné školy ve Vídni. Těžiště Sitteho zájmu bylo v architektuře a později stále více i v urbanismu. Byl autorem návrhů obytných domů, kostelů (např. Vídeň, Ostrava, Temešvár), ale i drobné architektury (např. kašny v Olomouci, loveckého zámečku Zbirov či řady náhrobků). Od roku 1888 se začal intenzivně zabývat územním plánováním – vytvořil regulační plány pro Moravskou Ostravu, Přívoz, Mariánské Hory a Hrušov, později začal pro německá, česká a moravská města vytvářet i přestavbové plány – například pro Mnichov, Brno, Těšín, Dubí v Krušných horách, rozšiřovací plán Olomouce a roku 1901 – na sklonku života - dokončil konečně i Zastavovací plán pro Liberec. Sitte nebyl ale jen technikem, na začátku své kariéry hodně publikoval i texty z oblasti umění a jeho dějin, například o Richardu Wagnerovi či dokonce o restaurování kožených knižních vazeb. Zvláštní spojení Sitteho záliby v umění i technice přispělo nepochybně i k jeho jinému pohledu na stavbu měst. Architekturu a územní plánování spojoval úzce s kulturní historií a uměním. Pro tvorbu městského prostoru se inspiroval v historii – například náměstí považoval za prostor pro život lidí, nikoliv pro dopravu, což byl fenomén, který začal negativně ovládat města již v jeho době. Sitte si také jako jeden z mála uvědomoval, že architekti a technici projektující města řeší především technické záležitosti – dopravu, hygienu a infrastrukturu, ale odklánějí se od estetických řešení. Sitte napsal na téma architektura a územní plánování celou řadu publikací a knih – nejznámější a dodnes celosvětově uznávanou je „Stavba měst podle uměleckých zásad“ z roku 1889.

Tomáš Hampl