Také jste v uplynulých dnech četli, jak se v Liberci zneužívají či tunelují evropské peníze? Jak si je mezi sebou rozdělují představitelé města a jaká je to další nehoráznost místních politiků? Také vás tyto zaručené informace zvedly ze židle a rozčílily? Také jste si říkali, že jim to ve volbách „spočítáte“ ? Jak se budete tvářit, když se dozvíte, že jste „naletěli“ lžím, nesmyslům, předvolebním manipulacím a redaktorům, kteří tak úplně neví, o čem píší, protože to pro ně není podstatné? Co budete říkat na to, že jste se vlastně rozčílili docela zbytečně?
Podívejme se například na článek redaktora Jana Šebelky „Opozice: V Liberci zneužívají evropské peníze“, publikovaný v Mladé frontě DNES (3. dubna 2010, strana B1). Již sám titulek způsobuje infarktové stavy nejednomu obyvateli města. Zase je to tady, všudypřítomná korupce a síla moci místních politiků. Ještě, že to všechno hlídá naše opozice! Jenže omyl první: hlasování, o kterém vlastně článek pana redaktora Šebelky pojednává, proběhlo následovně – 31 zastupitelů bylo pro, nikdo proti a 4 zastupitelé se zdrželi. Tak nevím, buď neumím počítat a opozice má v Liberci 4 hlasy, nebo není tak úplně pravda, že tento pokřik spustila liberecká opozice. Pojďme ale dál – tedy vlastně jen k druhé větě článku: „Místní podnikatelé si přihrávají přes neznámou firmu peníze z evropských fondů“. Co tím asi tak pan redaktor myslí? Snad projekt neziskové organizace Geotermální energie pro občany, o.p.s., kterému věnuje nejvíce prostoru? Jenže tady jsme u druhého a vlastně také třetího velkého omylu pana redaktora Šebelky – tím druhým je, že tento projekt není projektem městským, který by předkládal kdokoli z města. Jak by pan redaktor věděl, kdyby vědět chtěl, do Integrovaného programu rozvoje měst a obcí se může přihlásit kdokoli. A město nemá právo mu v tom zabránit, pokud splní všechny dané normy. Omyl třetí – město, tedy jeho vedení, rada ani zastupitelstvo nejsou těmi, kdo o rozdělení evropských dotací rozhodne. Tuto pravomoc má pouze Regionální rada, která předložené projekty hodnotí. Není tedy pravda, že „zastupitelé schválili pro zcela neznámou neziskovou společnost dotaci přes 65 milionů korun“. Zastupitelé pouze potvrdili, že tato společnost splnila všechny normy a podmínky, aby její záměr (nikoli projekt!) mohl být na seznam zařazen. Tedy v pořadí omyl čtvrtý. Stejně tak není pravda, že „není jasné, kam desítky milionů z dotací vlastně plynou“. Opět, kdyby pan Šebelka jen trochu chtěl a tématu se věnoval, zjistil by, že dosud dotace nikam neplynou a nějakou dobu ani nepoplynou. Že dokonce ani není zřejmé, zda někdy poplynou, protože Regionální rada o nich dosud nerozhodla, což nemohla učinit už proto, že dosud žádný projekt neobdržela. Pokud by jej ale obdržela a schválila, mohl by jistě každý držitel dotace z evropských fondů potvrdit, že jsou natolik hlídané a transparentní, že ani koruna (nebo Euro) nemůže jít jinam, než bylo určeno. Takže to byl omyl číslo pět pana redaktora Šebelky. A jak to tedy vlastně s tím IPRM je? IPRM (tedy Integrovaný plán rozvoje měst a obcí) představuje nástroj pro čerpání evropských peněz na rozvoj měst. Parametry jeho výzev jsou vždy dopředu dány a město je povinné se jimi řídit, slouží v tomto případě vlastně jako administrátor dotací. Není ale pravda, že by to bylo právě město, kdo rozděluje stamiliony, natož, že o tom rozhodují jeho vrcholní představitelé. To, čemu se věnovali zastupitelé na svém březnovém jednání je tzv. indikativní seznam, tedy seznam záměrů (je nutné znovu zdůraznit že nikoli projektů), které splnily dané podmínky a mohou podat Regionální radě svůj projekt, respektive žádost. Město nemá právo vyřadit z indikativního seznamu projekty, které podmínky splní, naopak do něj nemůže dát ty, které podmínky nesplní. Zastupitelé tak opravdu nepřerozdělovali peníze, ale jen schválili seznam záměrů, které dané podmínky splňují. Nyní bude na jejich předkladatelích, aby u Regionální rady svou žádost obhájili. Souhlasíte s názorem, že by pan Jan Šebelka neměl psát o věcech, o kterých nic neví? Pište na
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
.
Jiří Kittner