Korupce jako nástroj politického boje

A občané státu či města jsou na ní velmi citliví. Právě proto patří mezi nejčastěji zneužívané prostředky jak někoho zdiskreditovat. V České republice, stejně jako v mnoha jiných civilizovaných zemích světa, platí presumpce neviny. V případě korupce jako by ale platila zvláštní výjimka. Již pouhé podezření, vyslovené obvykle politickým protivníkem, má často za následek konec kariéry obviněného, mnohdy také osobní a rodinné komplikace, prostě zničený život. Jen málokoho zajímá, zda se nakonec vina prokázala. Pro některé lidi v Liberci se stala korupce (respektive boj proti ní) důležitým tématem vnitro-politické profilace. Jejich motivace je přitom začasté problematická, stejně jako nakládání s prostředky k tomuto účelu vynaloženými. Příkladem z poslední doby je příspěvek nadace Open Society Fund Praha, určený občanskému sdružení Čmelák na projekt „„Společně a promyšleně proti korupci - liberecká protikorupční koalice“. Je to právě toto sdružení, které se již dlouhou dobu prezentuje jako hlavní bojovník proti korupci ve městě, i když dosud bez výsledků. To ale v tomto článku není ani tak podstatné. Tím podstatným jsou jiné otázky – a totiž: Je osobou vhodnou k boji proti korupci politik (ať už je z opozice nebo koalice)? A jak lze rozlišit, že finanční prostředky takto vážené nadace, jakou bezesporu OSF je, budou určeny skutečně na boj s korupcí, a nikoli na propagaci politika před volbami? Že nebudou zneužity? Zastavme se nejprve u otázky, zda je osobou vhodnou pro boj s korupcí politik. Je nasnadě, že nikoli. Již proto, že korupce je trestný čin a tedy by se jím měly zabývat orgány činné v trestním řízení. A tady narážíme na první úskalí – Policie České republiky, stejně jako další orgány, potřebují mít k takovému obvinění důvod, v ideálním případě důkaz, v tom méně ideálním alespoň důvodné podezření. Pokud jej nemají, mohou se celou záležitostí sice zabývat, ale lze si jen stěží představit, že se postaví před televizní obrazovky a kohokoli obviní. Ne tak politik – ten může prstem ukazovat na koho chce a bude-li dostatečně opatrný, vyhne se i případnému obvinění z pošpinění dobrého jména. Chce-li jakýkoli politik bojovat proti korupci, má jedinou možnost – podat na toho, koho obviňuje, trestní oznámení. Cokoli jiného je jen zneužívání korupce pro politické účely a lidská zbabělost. A lidé by neměli na takto laciné získávání bodů přistoupit. Druhou otázkou je, zda finanční prostředky na boj s korupcí jsou nakonec využity pro tyto účely. To lze vždy jen velmi těžko posoudit – protože kde je ona hranice mezi politickou kampaní a snahou poukázat na problém korupce, když je obé propojené? Nedošlo tedy právě v případě finančního příspěvku nadace OFS (který je mimochodem opakovaně udělen krátce před volbami) k prolomení hranice mezi politickým bojem a bojem proti korupci? A není toto právě snaha legitimizovat propojení obého? Nemělo by tomu tak být. Protože pokud společnost přivře oči na znamení souhlasu, je docela dobře možné, že v příštích volbách budeme číst o tom, že ten či onen politický protivník vzal takový či jinaký úplatek. A to vše za peníze z neziskového sektoru, které by, přece jen, měly být určeny na něco úplně jiného, než na podporu politických kampaní. A s tím by jistě souhlasil i George Soros, americký finančník a filantrop a mimo jiné zakladatel již zmiňované Open Found Society.

Přidat komentář

Jméno (povinné)

E-mail (povinné)

Chci být upozorněn o budoucích komentářích

Obnovit

Odeslat

Zrušit